9/10 BUKUREŠŤ-CLUJ NAPOCA 488km (Fabrica de pensule)

Vyrážíme po 7h ráno, dřív než v Buku propuknou zácpy, tady by to mohl být extrémní zážitek. Pán ve vedlejším autě na nás něco gestikuluje, ťuká si na čelo…Už troubějí, už troubějí. Za volanty vytřeštěné výrazy balkánských náruživých a náruživě nervních řidičů. Projíždíme dlouhý Bulevardul Iuliu Maniu lemovaný paneláky, podobný jako v Kyjevě, každej balkonek jako jiná kosmická loď, některý jsou fakt vychytaný, olepený alobalem, ozdobený barevným umělým porostem, rezavým šrotem, natřený na svítivo zeleno, plný haraburdí, jinej zase takovej oltář zářící zlatem. Nádhera. Občas stará cedule zákaz focení. Banka Transilvania. Krevní banka transilvania?

Chvilku si prohlížím knížku od Petry, kterou jsme si vynutili potom, co nám převyprávěla příběh toho komiksu. Mickey pe Dunare. Mickey na Dunaji. Předevčírem s ní vyhrála druhou cenu za nejhezčí rumunskou knížku. Je to jen v rumunštině,ale chci si to přeložit aspoň googlem. Vydejte to prosím česky nebo anglicky! Je to podle skutečnosti. Kluk jede s rodiči na dovolenou v 68, v Praze vidí postavičku Mickeyho a donutí tátu, aby mu ji koupil. Jeho brácha jen tak plácne, že co bude dělat s Mickeym na hranicích, když pro něj nemá pas? Když kluk uvidí všude tanky, tak se lekne, že to všechno je kvůli Mickeymu a schovává ho a ochraňuje… Chcete to taky znát dál žejo? Petro, musíte to vydat česky! Prosím! Český centrum a ambasáda v Bukurešti funguje ukázkově, v tomhle složení tu v únoru končí, což je velká škoda! A pro nástupce těžkej úkol. Ještě jsme včera potkali na ulici Václava Bělohradského. Odkud toho pána známe? Aha, jo. S hosty se tu netrhnou dveře.

Ale Bukurešť už je za náma, už pole, rovina a pejsci!!! Hned jak vyjedeme za Buku, tak se objeví pejsci, všech barev velikostí a tvarů, dlouhý, krátký nohy, protáhlý a plochý čumáky…ale oči, ty maj ty mrchy všechny stejný, pejsku nekoukej na mě ….aaaaa to je mučení a vydírání….neeee. Honza přilejvá do ohně lítostivosti: “no ale abys vzala blbejch 50litrů na barák a místo toho jim koupila žrádlo, a kolika bys jim mohla pomoct! víš kolik pejsků by se za ty peníze najedlo? ale to neee co?” Jo jsem taková pokrytecká svině. Takhle na ně koukat, fotit si je, brečet nad jejich smutnejma očičkama, ale nakonec jim ani nehodím od stolu. Svět je prostě podělanej skrz naskrz. Ale miči si nedám! Hele a nejsou voni náhodou takhle šťastný? Toulaj se na svobodě,maj možnost si jídlo hledat a lovit a žít s kámošema ve smečce. Šťastnej psí život.

Míjíme dva kočáry tažený koňma a na nich nakupený celý dům rodiny, včetně té rodiny. Kočovníci, možná jsou taky na turné. Zatáčková soutěska v Karpatech. Vrcholky jsou v mlze. Nedivim se, že je Drácula odtud. Jsou to takový strmý trčící zuby. Cluj Napoca, klub Fabrica de pensule. Už jsme tu hráli před dvěma lety s Fiordmoss. Na koncert přijde tak stovka lidí, prý se ve městě děje strašnně moc akcí, říká Dan. Přijdou mladý studenti a reakce je perfektní euforická. Hodně z nich nás viděla už před dvěma lety. Stará se o nás Dan, moc fajn kluk. V autě cestou na jídlo nám říká, že v český hudbě slyší něco úplně odlišnýho, zářivýho, radostnýho. To nás udivuje, není česká hudba spíš právě furt depka? Ne, pro rumuna, ještě východnějšího dumkaře, je to veselost. Tak fajn. Ve Fabrice hrávají český kapely dost, před týdnem naposled Vložte kočku.